Sazba daně z převodu nemovitostí se nemění. Dál bude 4%.Daň z nabytí nemovitých věcí od ledna nahradí daň z převodu nemovitosti. Platit budeme dál 4 % ze základu daně. Změní se ale způsob stanovení základu daně.
1. ledna 2014 vstoupí v platnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Nahrazuje se jím stávající daň z převodu nemovitostí a má zcela jiný režim. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to pro případy nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem po 1. lednu 2014. První lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí proto končí 30. dubna 2014.
V případě, že převod nemovitosti proběhne do koce tohoto roku, ale katastrální úřad rozhodle o provedení vkladu až po 1. lednu 2014, podléhá tato změna vlastnického práva k nemovitosti nadále režimu zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a poplatník pro podání přiznání k dani z převodu nemovitostí použije stávající formulář. Problém nastává u nových formulářů, které ještě nejsou k dispozici. Důvodem je komplikované schvalování zákonů po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Tisk tiskopisů se pozdržel a k dispozici budou nejdříve v polovině února. Od ledna bude možné použít pouze jejich elektronickou verzi. Formuláře budou k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí a Finanční správy ČR.
Sazba daně z převodu nemovitostí, nově tedy daně z nabytí nemovitých věcí, se nemění. Zůstává ve výši 4 % ze základu daně. Mění se ale způsob stanovení základu daně, který vychází z takzvané nabývací hodnoty. Většinou se tato nabývací hodnota stanoví porovnáním sjednané kupní ceny a srovnávací daňové hodnoty. Vyšší z nich je pak nabývací hodnotou, od které se odvíjí základ daně a vypočítává daň. Srovnávací daňová hodnota je buď částka odpovídající 75 % takzvané směrné hodnoty nebo částka odpovídající 75 % zjištěné ceny podle znaleckého posudku.
Pro určení nabývací hodnoty si může poplatník zvolit, že podkladem pro stanovení základu daně nebude zjištěná cena podle znaleckého posudku, ale směrná hodnota. Ta vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tedy se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci. To znamená, že pokud si poplatník vybere tento způsob, vyčíslí si v daňovém přiznání zálohu ve výši 4 % sjednané ceny, kterou zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání. K daňovému přiznání nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci. Správce daně pak vypočte směrnou hodnotu, z ní srovnávací daňovou hodnotu a porovnáním s cenou sjednanou stanoví základ daně. Daň pak vyměří platebním výměrem.
Pokud si poplatník zvolí, že srovnávací cena bude odvozena od zjištěné ceny podle znaleckého posudku, pak je poplatník povinen tento znalecký posudek k daňovému přiznání doložit. V případě, že se pro určení srovnávací daňové hodnoty použije zjištěná cena, může si poplatník v daňovém přiznání uplatnit uznatelný výdaj, to znamená pro stanovení základu daně odečíst od nabývací hodnoty odměnu a náklady, které prokazatelně zaplatil znalci za znalecký posudek. Vypočtenou daň je poplatník povinen uhradit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Povinnou přílohou daňového přiznání je písemnost, na jejímž základě došlo k nabytí nemovité věci. Jde o kupní smlouvu, rozhodnutí soudu a podobně, a také vyrozumění katastrálního úřadu o provedení vkladu, jestliže se jedná o nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává u toho správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází převáděná nemovitá věc.
Zdroj: Podnikatel.cz
