Největší hráči na českém hypotečním trhu, jako je Česká spořitelna, Hypoteční banka, Komerční banka, Raiffeisnebank či GE Money Bank, však nepotvrdili, že by v posledních týdnech pociťovali nějaký zvýšený tlak hypoteční krize a nějak zpřísnili pravidla posuzování žadatelů o hypoteční úvěr.
O co tedy jde? Je to prosté – i když banky nijak nezměnily pravidla posuzování bonity žadatelů (kromě opatrnějšího poskytování hypoték na 100 a víc procent odhadní ceny nemovitosti), přesto je letos obtížnější získat úvěr. Kdo měl dostatečný příjem loni, může dnes uvíznout v sítu a neprojít. Hlavním důvodem však není neochota bank, ale relativně vysoké úrokové sazby hypoték a také vyšší životní náklady.
Tak například loni v červenci byla průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů podle Hypoindexu 4,4 % a letos je 5,63 %. U průměrné hypotéky na 1,8 milionu korun se splatností na 20 let je splátky o 1 233 korun měsíčně vyšší než byla loni.
Banka při posuzování bonity sleduje, zda žadateli zůstane dostatečná rezerva na pokrytí životních nákladů. Tuto rezervu vypočítává každý finanční ústav jinak. Někde do ní započítávají určité procento měsíční splátky (může to být až 50 %). Když je tedy vyšší splátka, musí být při zachování stejného vzorce i vyšší i rezerva.
Jiné banky u výpočtu výše rezervy zohledňují životní náklady. Tak to dělá například Hypoteční banka. Protože letos ceny potravin a energií vzrostly, upravila banka podle slov ředitele marketingu a PR této banky Bohdana Suchánka i požadované životní minimum. „Není to sice nijak zásadní, ale může se stát, že někteří žadatelé o pár korun scoringem neprojdou,“ říká ředitel.
